V. Deník

NEMÁM ČAS, NEMÁM ČAS, NEMÁM ČAS ...

16. února 2016 v 7:33 | Vivienne
( ... ale furt ho mám víc než Christine.)

Už dva roky se marně pokouším skloubit můj život, školu a blog dohromady ale prostě mi to furt nejde. Je to smutný, vážně to chci změnit ale je to skoro jako dostat 1 z matiky - pro mě mission impossible. Teď mám naštěstí týden prázdnin a tak se pokusím něco sesmolit aby to tu nebylo tak prázdné a nudné a náš blog by se vrátil na výslunní.

Takže ... Co nového? Jsem sama, nikdo mě nechce a asi jentak chtít nebude - možná když někoho uplatím... Na to taky ale nemám. Jediný, co od listopadu dělám je, že obrážím maturáky a naprosto si to užívám! Jsou to úplně nejlepší akce, který si vždycky užiju.





A můj Valentýn? Forever meloun.

DALŠÍ MARNÝ POKUS

24. října 2015 v 23:05 | Vivienne
... o zaktivnění blogu.

Ale třeba se to tento povede.

Naposled jsem vám psala, jak úžasný byly prázdniny. Jsou to dva měsíce a zase je všechno úplně jinak.

Začla bych tím, že jsem opět nastoupila do školy a začla pilně studovat. Ehm, spíš "pilně". Každý den jsem byla venku do 9 a bavila se svým kamarádama a kamarádkama.

Jednoho dne při angličtině začla učitelka vykládat, jak se pojede do Anglie. Já už jsem automaticky ignorovala. Když najednou řekla "No navrhuju aby jela Viv. Samozřejmě, všechno bude hrazené, cesta, vstupy, jídlo i ubytování, vem si jenom kapesné." Myslela jsem, že tohle jentak nerozdejcham. No a jak bylo v Anglii vám napíšu v nějakým dalším článku, ať máte co číst. :D

Další skvělej výlet byl do Prahy. Opět jako modelka na Interbeauty, tentokrát ale s mojí kámarádkou Romčou z intru. No užila jsem si to víc než v roce 2013... Tak více fotek a tak, taky později.

Co se asi hlavně změnilo je to, že jsem zadaná! Ne, není to Lukáš. Je to kluk z intru, co se mnou byl v Anglii a už dlouho jsme si navzájem leželi v hlavě. Jsem s ním šťastná, jako jsem asi nikdy nebyla... <3

Tak ZATÍM.

PRÁZDNINY, ŽIVOT A TAK - 2. ČÁST

21. srpna 2015 v 17:50 | Vivienne
/1. část/
Jak skončil červenec, skončila i moje brigáda. A já konečně měla trochu volného času. Opravdu jenom trochu, protože 13. srpna jsem nastoupila jako výpomoc v hotelu/servírka/prodavačka zmrzliny v nejmenovaném hotelu.


3. - 5. srpna 2015 - párty s trochu lásky
Mám pro vás zajímavý poznatek - ve Veselí nad Lužinicí jsou všichni veselí! Vážně. Přijela jsem původně za mýma milovanýma slečnama z intru, ale nakonec to dopadlo trošku jinak. Ehm, o tom později.

To pondělí bylo šílený horko, vystoupila jsem z autobusu a uviděla usměvavé tváře mých nejlepších kamarádek - Monča, Štěpánka a naše hostitelka Romča. Konečně! Strašně mi tyhle holky s jejich neustálýma vtípkama chyběly. Neviděla jsem jenom jedinou - mojí spolubydlící Aničku. A tak jsme šl domů a čekaly na Aničku. Kolem sedmé hodiny dorazili nějací příbuzní naší hostitelky. Nejdřív jsme si říkaly, že to budou nějací trapaci. Ale pak jsme je uviděly. Byli tam dva kluci, kteří nebyli uplně k zahození. Lukáš a Marek.

I s klukama jsem si sedli k večeři, v tu ránu přijela Anička! Konečně jsme byly kompletní! Párty mohla začít. A taky že začala. Sebrali jsme se i s klukama a šli se projít. Když jsme se vrátili, všichni byli unavení. Až na mě a Lukáše. Kecali by jsme až do teď kdyby nás nepřerušila Romča s tím, že už by jsme taky měli jít spát. A tak jsme šli. Spolu. V pyžamech samozřejmě. Řeknu vám, bylo užasný vědět, že je někdo vedle vás. Komu na vás záleží. Poprvé ve svém životě jsem zažila trochu romantiky.

Další den přijeli další kluci. Naši skvělý kamarádi z intru - Lůďa a Dandie. To byl další super den a už si ani nepamatuju, co všechno jsme dělali. Večer jsme se zase sešli s Markem a Lukášem. S Lukášem jsme tentokrát nezůstali jen u povídaní si, přešlo to i k polibkům.

Ráno jsem se probudila. Smutná asi jako nikdy v životě. Sice vedle mě byl Lukáš a usmíval se na mě ale .. Dnes odjíždím. Lukáš je z Ústí nad Labem. Je mu 19. Bude maturovat. Tak tenhle vztah nemá cenu. Poslední polibek. No co, alespoň si můžu ze seznamu životních přání odškrtnout letní lásku.







8. - 9. srpna 2015 - všechno nejlepší, mami!
Sice moje mamka měla narozeniny 19. června ale slavily jsme je až v tyto dny. Proč? Protože se konala (kdysi vážně super a velká akce) Vostrovní karneval. A tak jsem mojí mamce přichystala skvělej víkend. Začalo to ráno. Udělala jsem jí velkou snídani a dala její vysněnou kabelku a řekla jí ať se do toho sbalí, jako by nevěděla kam jede (a taky že nevěděla). Pak jsme nasedly do autobusu směr Praha.

V Praze jsme zašly na oběd. Ne ledajaký. Jako překvapení přišla maminky nejlepší kamarádka, kterou neviděla asi 10 let. Mamka z radosti rozbrečela. Po skvělém obědě jsem mamce oznámila že si musíme do hodiny vyrobit/koupit kostým. Naštěstí, poblíž bylo nakupní cetrum Flóra. A pak, s tunou tašek, obřím sombrérem jsme se řítily směr Mnichovo hradiště a tam už nás čekala teta se nepostaveným stanem.

Tak jsme se rozhodly, že ho postavíme, dokud jsme střízlivé. No, po zjištění, že nám chybí kolíčky, bez kterých náš stan nestojí, jsme se si řekly že budeme spát pod širákem. Tak jsme šly pařit. No pařit .. Pamatuji si, že když jsem byla malá byl Vostov plný lidi, super masek a tak. bohužel, dorazilo asi tak 30 lidi, z toho bylo tak 15 masek. Hodně mě to mrzelo, ale i tak jsem si to užila a moje mamka taky!

Mimo jiné v neděli jsem viděla i Chris a za to jsem hrozně ráda, protože mi šíleně chybí!





10. sprna 2015 - objev roku
Tenhle den jsem se stekala s Klárkou s v Písku, popovídala jí o Lukášovi a tak. A hlavně - objevily jsme úplně úžasnou kavárnu Kaférna. Fakt doporučuju. Strašně milej klučina, kterej vám ochotně poradí jaká káva je pro vás nejlepší a mají tam i super limču a frappé! Až budete v Písku, určitě se tam stavte!




11. sprna 2015 - bezdomovi navždy
Opět neplánovaný výlet do Budějovic za Romčou. Dokonce jsme potkaly i spolužáka Dana a pokecaly s ním o prázdninách. Já jsem se dozvěděla, že jsem prý strašná velicesprostéslovo. Hezký věci se o mě povídají, když si neumím vybrat kamarády. Nakonec jsme se stavily v Bubbleology a dostaly jsme ochutnanou novou limitovanou edici. Máte se na co těšit. :D




A teď? Teď šetřím na cestu do Ústí nad Labem. Každou desetikorunu, kterou jsem dostala do ruky od 3. srpna jsem si dala do sklenice. No, už mám 690 korun, a to jsem skoro nikde nebyla, abych mohla pořádně utrácet.

PRÁZDNINY, ŽIVOT A TAK - 1. ČÁST

20. srpna 2015 v 15:02 | Vivienne
Jak jsem slibovala, je tu článek. Článek o mně. Já vím, jsem hrozná egoistka. Asi tak sto let nic nepsala a zabralo by mi strašně moc času psaním o věcech, které by vás nakonec stejně asi nezajímali. Proto začnu koncem školního roku.

26. června 2015 - poslední den školy
Pro většinu školáků nejlepší den z celýho školního roku. Pro mě a moje kamarádky ten nejhroší. Čekalo nás dvouměsíční odloučení z intru. Ráno po probrečené noci (už jsem depkařila a to jsem nebyla jeětě pryč z mého milovaného internátu) jsem se probudila do chaosu. Poslední intácký den je takový, protože je tu - stěhování všech nahromaděných věcí z pokojů zpátky domů. Pak vybírání šatů, bot, rťěněk, vymýšlení účesů, předávání květin milovaným vychovatelkám. Pak jsme naposled posnídaly a vyrazily pro naše nemochezká vysvědčení. Po společné fotce jsme se všechny vypařily jako pára nad hrncem. A ZAČALY PRÁZNINY.
Romanka/ Já/ Anička/ Monička/ Štěpánka

Hned v prvních dnech prázdnin jsem se dokázala pohádat s kamarádem a vůbec mi to není líto, protože už mě delší dobu štval. A další dny jsme strávila hledáním brigády. A po pár dnech jsem jí našla! Nebyla to nejlepší brigáda na světě ale co, zabila jsem tím volnej čas a taky si vydělám nějaký peníze.

Takže skoro celý červenec jsem vypomáhla v penzionu a restauraci - co to znamenalo? Převlíkat postele, umývat koupelny, dělala zmrzlinové poháry a saláty, skládala nádobí, obsluhovala a vlastně všechno na co si vzpomenete. Prvních pár dní jsem jezdila (jo, jezdila jsem na kole každej den skoro 30 kiláků) totálně mrtvá. To víte, když celý dny nic neděláte a pak najednou se po vás něco chce tak se to dá čekat. Ale pak už jsem si zvykla a byla jsem tam docela ráda.


26. července 2015 - uzavíraní pokrevního sesterství
Klasický přespání plný dělání kravin, focení, tuny popcornu a filmů. Nejvtipnější moment byl, když už nám vážně hodně hrabalo a dostaly jsme "úžasnej" nápad. BUDEME POKREVNÍ SESTRY!

Nejdřív jsme si řekly že to uděláme jako ve Vinetuovi a rozřízneme si dlaně. Pak nám došlo že to bude krvácet. Hodně krvácet. Další čtvrt hodinu jsme tedy vymýšlely kam se říznout, aby to moc nekrvácelo, moc nebolelo ale byla z toho jizva. Pak nás napadlo super místo - malíček.

Vzaly jsme nože a šly na věc. Řezaly jsme, řezaly a nic. Vzali jsme jehlu. Nic. Další půl hodinu jsme se řezaly totálně tupým nožem, bolelo to ale stále žádná krev! Nakonec jsme to zvádly - avšak na jiném místě, na spodním článku palce. Krve byla sotva kapka ale i tak - můžeme chlubit tím, že jsme pokrevní sestry!
tohle sem dávám jenom kvůli následující fotce








28. července - trošku větší nakupy
Svělej výlet do Budějic s mojí nejmilejší Romčou a Kájou, kde jsem utratila spoustu peněz z brigády. Sice nebyl nějaký nelepší den ze všech, ale i přes to, jsem si ho užila.

JAK VZNIKAJÍ ČLÁNKY + BUDOUCNOST

19. srpna 2015 v 9:39 | Vivienne
Ahoj lidi!
Včera celý den lilo jako z konve, já měla výjímečně v práci volno. A tak jsem se celej den jenom válela a koukala se na pohádky. Až k večeru mě napadlo, že bych konečně mohla dělat alespoň něco trošičku obohacujícího. Můj plán byl jasný - napsat článek.

Kdysi, to pro mě byla rutina téměř každého dne, ale teď jsem si sedla, koukala na prázný textový editor a dlouze hleděla na kurzor. O čem bych měla psát? Hm, hm .. Co o kosmetice? Né, to né. Takových článků je tisíce a tohle slávu našemu blogu nevrátí. Co móda? Né, to je Christinina specialitka. Sakra, o čem já napíšu článek?

A tak jsem si řekla, že na to půjdu jako za stara, budu vám vnucovat svůj super život, kterej super není. A tak se včera na blogu objevil zapomenutý článek, který jsem psala na začátku práznin. No, alespoň jsem něco vydala.

Ale teď mám spousty napadů na články a snad mě to neomrzí a napíšu je. Pokud jo, máte se na co těšít.

BTW. TÍMTO ČLÁNKEM VYZÍVÁM CHRIS AŤ TAKY NĚCO NAPÍŠE! :D
Tak zatím, čau - ahoj.

ČLÁNEK, KTERÝ MĚL BÝT VYDÁN UŽ DÁVNO

18. srpna 2015 v 19:12 | Vivienne
Asi začnu tím, že se vám z celého srcde omluvím, že jsem dlooouhou dobu nevydala článek. To víte, prvák na střední opravdu není hračka. Od posledního článku (to bylo někdy v listopadu tuším). Se toho stalo tolik, ale přitom vlastně nic podstatného. Byla jsem na spousty maturácích, poznala úžasný lidi a nakonec se s nima pohádala.

Co se týče školy, už nepropám z matiky, z čehož mám vážně radost. Protože když se zeptáte našeho matikaře proč je támhle -1, řekne vám že musíte vařit podle kuchařky. Aha.

Osobní život je jako na horské dráze, chvilku jsem šťastná, vyjde mi vše na co šáhnu, vypadá to, že i příjde nějakej vztah. A pak to najednou všechno jde do kopru, nic se mi nedaří, všude vidím zamilované párečky a náladu mám na bodu mrazu.

Budu se pokoušet vydávat články. Ale vážně nic neslibuju, protože jak se znám, nic nedodržím a všechno půjde zase do kytek. :D

NO TIME

8. listopadu 2014 v 18:14 | Vivienne
Ahoj mami! Už jsem doma!
Nemám vůbec čas, je toho prostě moc. Chodit ven se svým klukem, počítat a vyrábět krabičky, koukat se na Amerika hledá topmodelku. No a teď jsem si konečně našla pár minut abych konečně (po měsíci a půl) napsala další článek.

- na Strakonický pouti s holkama z intru -

- se svojí milovanou spolubydlící <3 -

- když Žíža (učitelka) je slepá a vy si můžete fotit selfie a k tomu přikusovat housku -

- takový to, když si jdete ven na vycházku s jogurtem a jíte ho uprostřed temnýho parku :D -


Tenhle týden jsme si konečně našly seriál, který baví úplně všechny - Amerika hledá topmodelku. A tak koukáme a koukáme .. Další novinka je asi ta, že jsem rozešla se svým klukem. Minulý víkend jsem strávila s mojí milovanou Klárkou. Dělaly jsme blbosti, fotily a užívaly si to, že se zase po dlouhý době vidíme.




No a dnešek? Dneska jsem byla fotit, tak až budu mít fotky tak je sem určitě hodím. :)
Ráda bych vám napsala delší článek, ale není čas ani nápad. Takže zatím - Čaukys.

1OT

26. září 2014 v 14:36 | Vivienne
Takovej rychlej článeček o mojí úzasný třídě a Běhu naděje.

Aneb když mi třídní řekne o tom, že ví s jakým klukem jsem včera byla a do toho mě fotí. :D


Běželi jsme Běh naděje. No, běželi. Asi tak 5 metrů a pak jsme šli rovnou do cíle na sušenku a šťávu.


Pan učitel nás pozval na zmrzku do 3D caffé. Určitě jsem se už o této kavárně zmínila, zajděte tam, je fakt super!

(Omlouvám se že je to tak super krátký, ale nemám moc času a určitě vám to vynahradím nějakou povídkou nebo tak.)

INTR - nejlepší škola života

23. září 2014 v 12:34 | Vivienne
Dva týdny a už jsme jako jedna velká rodina. Já, Anička, Romča, Lucka, Kačka (ta emařka o které jsem se zmiňovala, nakonec je strašně fajn), Monča a Štěpka. Začínáme poznávat naše zlozvyky, a co nám leze na nervy.

Začnu tím asi nejzajmavějším, Kačka byla v nemocnici. Proč? Zamilovala se do kluka, kterej je surovej. Zablokoval jí krk a ona chudák z toho zvracela a museli jsme do nemocnice. Tam jsme lítaly z oddělení na oddělení a když už jsme konečně našly to správné, musely jsme čekat na doktora. Nakonec dostala injekci a nějaký léky a už je v pohodě. S tím klukem se stále baví.

Ani by jste nevěřili, jak je intr super seznamka. Kačka si našla kluka, Aničce jsme dohodily Toma, a já jsem našla kluka podle inzerátu z okna.

↑ Aničky příprava na rande :DD ↑

↑ Můj okení inzerát ↑

Další věc, která mě ohomila, je štrůdlová limča! Říkáte si "WTF?!". Ale je fakt dobrá. Takže, když náhodou pojedete do Strakonic, určitě skočte do 3D caffé!


Jak přežit intr

21. září 2014 v 14:43 | Vivienne
Vzbudila jsem se v šest, místo plánovaných deseti hodin a začala hysterčit. Mám všechno? Koho budu mít za spolubydlící? Mám si vzít čaj? Budu potřebovat tu misku? Co když ty sprchy budou strašný? V žádludku mě svíral nepříjemný pocit. Lítala jsem po bytě, namalovala si jedno oko, sbalila misku, namalovala jsem si druhý oko, složila deku, upravila si linku na pravém oku, zabalila si kosmetiku, zjistila že jsem bez řasenky, vybalila kosmetiku ... No prostě jsem byla jako hurikán,
který neví k jakému městu zaútočit.

Nastal čas odjezdu. VÁŽNĚ?! UŽ?! Sedla jsem si do auta, vedle tuny mých věcí a nechala se unášet krajinou. Přijeli jsme před intr. Přejel mi mráz po zádech. Jsme tu první. Vstoupili jsme a já uviděla tlupu ženskej, které se zanedlouho stanou mými náhradními matkami. Ujmula se mě paní Melanov alias Smíšek. Provedla mě intrem a řekla co a jak. Mám největší pokoj, s největším
zrcadlem! YES! V 17:30 už jsem si vybalovala svoje věci.

Pak mě přišly navštívit moje sousedky - Alča a Vaness. Fakt skvělý holky, se super výběrem muziky! Po našem sezení jsem se rozhodla navštívit svojí sousedku Romču, kterou jsem znala už Facebooku. Romča je strašně fajn holka. První noc na intru jsem strávila sama na pokoji, protože moje spolubydlící ještě nepřijela.

Usnula jsem až v 23, protože stěny jsou tu jako z papíru. Vzbudila jsem se ve 2 ráno, a od tý doby jsem byla vzhůru. Ráno jsme posnídali s mojí novou spolužačkou koblihu a bílou kávu, když jsem se vrátila do pokoje přivítala mě usměvavá slečna jménem Annie s jejíma rodičema.

A nakonec jsem se neměla vůbec čeho bát! Moje spolubydlící je skvělá. Ukecaná jako já a vážně si s ní rozumím. Jsem za to fakt ráda, protože Romča od vedle dostala nějakou ignorantskou emo holku, která mě ani nepozdravila když jsem jí vesele řekla "Ahoj!"

Pokud váháte, jestli jít na intr, jděte! Je to skvělá škola života, seznámíte se s novýma lidma a dost rychle!

(Jo, tohle jsem psala před 3 tejdnama a všechno už je úplně jinak, ale to necháme na příště.)

Línej srpen aneb Ať žije anime!

30. srpna 2014 v 20:10 | Vivienne
Čau lidi!
Tak zase po X letech jsem tu se svým životem. Téměř celý srpen jsem proležela v posteli. Přepadla mě totiž úžasná nemoc známá jako "lenost". Koukala jsem na filmy, serály, pařila lolko, užívala si svojí měkkoučkou postel. Jo a hlavně jsem si potrénovala svojí japonštinu koukáním na anime.


A když jsem nebyla zalezlá doma tak jsem byla u své kamarádky Klárky. Chillovaly jsme u řeky, chodily neustále do mekáče a fotily. A byl to úžasnej tejden a jestli tohle čteš Klári, tak díky!





Taky jsem teď měla hodně času na kreslení, a tak jsem kreslila a kreslila ... Já vím, není to nic extra, ale vzhledem k tomu, jak jsem malovala na začátku prázdnin, je to pokrok!




Další den, kdy jsem se vyhrabala z postele byl 23. srpen. Tedy moje narozky! Dostala jsem toho strašně moc, hlavně do školy. Myslím že vás to nezajímá, ale kdyby přece jenom zajímalo, tak mi to napište dolů do komentářů a já něco naškrábu.
No a teď momentálně jsem ve stresu. Proč? Zejtra jedu na intr. Nevím, jestli mám sbaleno všechno. Nevím, co na sebe první den do školy. Nevím, jaká bude moje spolubydlící. Nevím, jak bude vypadat internát. A tohle všechno nevědění mě dohání k šílenství.


Na intru byl měla mít net, takže určitě očekávajte moje první zážitky z intru a po delší době i rady jak tam přežít, co si sebou vzít a tak. Nakonec všem chci popřát všem prvákům pevné nervy, protože vím co zažíváte. Všem lidem co jsou do devítky to správné rozhodnutí ohledně střední školy. Všem co jdou na intr skvělé spolubydlící. Všem ostatním školákům pevné nervy! A jesli nezapadáte do žádně skupiny přeji hezký život! :D Určitě napište jaký byl váš prní den na intru, nebo cokoliv, co by mě uklidnilo.

btw. Mám i snapchat tak si mě přidejte a budu vám posílat tyhlety "úžasně vtipný" snapy :DDD --> pavlikova_v

Tak to je vážně hlína.

9. srpna 2014 v 23:08 | Vivienne
Řeknu vám, prázdniny bez kamarádek jsou vážně nudný. Byly jsme s babičkou, mamkou a tetou v bazénu. Čvachatly jsme se, a přišli nějaký kluci. V hlavě mi se mi začnou rodit myšlenky "hlavně se neztrapnit, hlavně se neztrapnit". Kluci začali skákat do bazénu, a co zařve moje milovaná babička? "Jééžiš, to jsou vlny jak u móóře." Všichni řvali smíchy. No tak jsem si spravila náladu megasladkým zákuskem, který jsem nazvala hlína.




Samozřejmě, při deštivém počasí nesmí chybět smutná knížka, toasty a čaj.


Při krásném počasí naopak veselá knížka, sluneční brýle a moccachino.


Adios.
Vivienne <3

Tři prdele zadků ...

20. července 2014 v 16:33 | Vivienne
... aneb bez LOLka ani den.


Tak jsem zase jednou přijela do Prahy, užila jsem si skvělých 10 dní a zase odjela. Popovídala bych vám o každém dni zvlášť, ale za 1) nejspíš vás to ani nezajímá, 2) se mi všechny dny spojily do jednoho. No dobře, stejně vám o pár dnech popovídám, protože si začínám vzpomínat. Hned ve středu jsme fotily, a hledaly staré baráky v Praze na urbex. Nakonec jsme stejně nic neprolezly. (Takže jsem ten foťák táhla zbytečně. -_- )


V sobotu jsme si udělaly piknik v Riegových sadech a zapojily se do Soutěže o 10 bubbletea a 2 vstupenky do kina. Nevyhrály jsme, ale zábava při focení pískoviště byla nenahraditelná.




V pondělí a úterý jsme obíhaly sekáče. (viz. Pražské sekáče) A co jsme dělaly další dny? Pařily LOLko. Párkát jsme byly i venku. Pátek jsme strávily u bazénu na Pražačce. Bavily jsme se tím, že jsme se topily, četly jsme ELLE, Naháče, Instinkt a pojídaly hranolky.



Byl to další skvěle strávený týden a půl. Teď už nevím, co mě o prázdninách čeká, ale rozhodně vám o tom napíšu další nezajímavý článek. Jo, a taky mám konečně VOSSku! <3




Adiós.

Pražské sekáče

15. července 2014 v 23:09 | Vivienne & Christine
Jelikož nám s Christine málo přetekají skříně oblečením, rozhodli jsme se, že si uděláme mega nálet na sekáče!

Second hand land


Adresa: Branišovská 233/43, Praha 4
Hodnocení: V sekáči to vypadá jako docela hrabárna, ale najdou se tam fakt pěkný kousky (našly jsme mikinu GAP, starší kabelku LV (která asi nebyla pravá?), božský svetry, trička, hezké podprsenky, kalhoty od R. Lauren ještě s visačkou za tři stovky. Dokonce jsme si i našly krásné šaty a mikinu.
Ceny: okolo 100 - 300 Kč, v sobotu akce vše za 10 - 50 Kč
Co jsme si koupily:
GAP mikina - 160 Kč

mikina od ASOSu - 180 Kč

gepardí šortky na spaní - 30 Kč

košile Chums na spaní - 30 Kč

šaty od Papriky - 220 Kč

poprsenky - 80 Kč, 10 Kč fialové plavky - 80 Kč

Fru Fru


Adresa: V Jirchářích 6, Praha 1
Hodnocení: Fru fru už neexistuje, na tomto místě se nachází jiný sekáč, je menší ale nacpaný až po strop. Jsou tu spíše retro kousky, ale najde se pěkné oblečení. Prodavačka byla hrozně příjemná věnovala se nám, povídala si s náma. Cítily jsme se tam příjemně.
Ceny: okolo 100 - 300 Kč

Origami
Adresa: Soukenická 8, Praha 1
O tomhle sekáči jsme hodně četly na blozích, ale pozor, už neexistuje!

Textilehouse





Adresa: Charvátova 11, Praha 1
Hodnocení: Tento second hand se snáží působit jako stylový butik. Vypadá to tam hezky, ale oblečení je ošklivé a nevkusné, na své si tam přijdou hlavně starší ročníky, my jsme tam nenašly vůbec nic.
Ceny: mají akce 40 kč za kus, ale jinak kolem 100 - 200 Kč

Druhá vlna



Adresa: Nitranská 10 (?), Praha 3
Naše hodnocení: Moc pěkný útulný sekáč. Je čistý, udržovaný. Když se rozhlídnete uvidíte fakt pěkný kousky i ceny jsou přijatelné. Našli jsme tam krásné balerínky, šaty, sukni, nemuseli jste se prodírat nekvalitníma ošklivýma věcma, měli výběrové oblečení.
Ceny: kolem 150 - 300 Kč




A nebojte, chystáme pro vás další pražské sekáče!
Adiós.

Bye bye, forever ..

9. července 2014 v 19:20 | Vivienne
Mezitím co tady Chris paří LOLko (moje lolko :D), já mám čas a tak po pár tejdech konečně píšu. Poslední dny ve škole byly docela hektický, protože jsme cvičili scházení, odevzdávali učebnice a pomalu si začínali uvědomovat že už nikdy nezasedneme do našich dobře znamých lavic a už nikdy nepůjdeme tou dobře známou cestou do školy.





Scházení, oběd s učitelkou, nákup na rozlučák. Všechno to bylo hrozně rychlý. Ani jsem se nenadála a seděla jsem se svýma spolužákama v kroužku. Vyprávěli jsme si, co nám bude ze základky chybět, co nám rozhodně chybět nebude atak. Hráli jsme různý hry, grilovali, a užívali si. Woow! Pátá úroveň v lolku. No nic.


První týden prázdnin jsem strávila klasicky u své milovená babičky. Fotila jsem, opalovala jsem se, a prostě chillovala. Další týden přijela moje kamarádka Klárka. V pondělí jsme se převlékly za chlapy. V úterý jsme chillovaly v mekáči s Míšou. Ve středu fotily v lese. Ve čtvrtek vůbec netuším co jsme dělaly. V pátek hrály lolko. V sobotu chillovaly u bazénu. V neděli fotily v bazénu. Skvělej tejden, se skvělou osobou.









Pak jsem měla dva dny oraz, které jsem strávila čtením knížky Hvězdy nám nepřály a pitím čajů. A dneska? Dneska jsem vyrazila za nejmilovanější Christine. Celý odpoledne jsme pařily lolko. A vůbec mi to nevadilo, protože mě to baví. :D



Víc na mém instagramu --> the_vivienne
"Co je za den? PRÁZDNINY!"
Adiós mi amigos
Viv.

Hi, my name is Berry.

14. června 2014 v 22:58 | Vivienne
Jahody. Jahody. Jahody všude. Bublanina, kompoty, marmelády, zmrzliny, dřeně, sirupy, limonády .. Aneb když se půlka rodiny zblázní a nasbírá 18 kg jahod. Už nemůžu ani vidět.

Začalo to v 6:33 (v sobotu téměř půlnoc), kdy mě babička probudila a oznámila, že jedeme na jahody. Tak jsme jely, já, babička a mamka. Za necelou hodinu nasbíaly 18 kg jahod. No jednoduše - šílenci. Už od 10 jsme tancovaly v kuchyni - nejdřv marmeláda, kompot, marmeláda, dřeň, kompot, sirup a mezitím ještě dalších 1000 věcí z jahod. Zkončily jsme kome páté hodiny odpolední.


Když jsem si konečně sedla, posvačila jsem čipsy, slunečnicová semínka a jahody. (Vážně skvělá kombinace, kdyžtak nad tím přemýšlím.) Pokreslila jsem ramínko. Měla jsem "strašně moc" nápadů - asitak .. žádnej. Pochvilce mě to napadlo - Co takhle adresa našeho milovaného blogu a rockové skupiny? Co jiného taky na něj napsat, že? A tak je první ramínko od značky beaute-lumiere na světě. Máte zájem?

Tu sukni prostě žeru, i přes to že se nikomu nelíbí. Zázrak, co dokážou nůžky vykouzlit z mamčiny staré sukně.


Adiós mi amigos
Viv.

Magoři a další bytosti

9. června 2014 v 15:20 | Vivienne
A je to tu - další konec školního roku. Tentokrát můj poslední na základní škole! Jsou tu další volné hodiny, které prokecáme, ať už s učitelkou nebo spolužáky.


Dneska jsme zjstili že už nebudeme mít žádnou hodinu s naší nejméně oblíbenou učitelkou! Už konečně to tu přestává být jako v pekle. I když teploty 35°C jsou pekelné. Naneštěstí, jsme celý týden spojený s Béčkem, protože někteří Béčaci odjeli do Anglie. Takže místo toho, aby nás bylo v jedné třídě 15, je nás tu hned 25. Nenavidím je. Už přežít jenom tenhle týden a pak naprostá pohodička! Dobře, už teď je to pohodička, ale Béčko prostě nemám ráda.

Pryč z týhle školy! Už odpočítávám hodiny do konce! Vysvědčení nebude nejlepší. Ale čekali jste že se na konci devítky bude někdo snažit?!Strašně se těším na podepisování děcek. Na tohle se těším celých 9 let!

Adiós mi amigos
Viv.

Májové úspěchy života

1. června 2014 v 15:51 | Vivienne
Můj život bývá jako jojo. Jednou se mi stane něco dobrého a podruhé něco špatného. Výjimkou byl tento květen.


Největší úspěchy zaznamenal náš blog! Ve čtvrtek 22.5.2014 se stal náš milovaný blog blogem dne! Toto téma jsme zmínily v článku Děkujeme!. Tohle nás brutálně nakoplo! Náš blog začal konečně žít, začaly jsme více psát. Nejen povídky ale i úvahy, zajímvosti o našich životech a další a další články. Tak jsem se rozhodly, že zkusíme AK! A jak nám to dopadlo? Dobře! 11. července 2014 v 8:00 nás přivítají mezi náváčky!

Mezi moje životní úspěchy patří to, že jsem konečně začala prodávát staré oblečení na votočvohoz. Dále jsem našla brigádu (později zjistila, že nesplňuji hlavní podmínky a tak nemůžu nastoupit). A v neposlední řadě 2 z chemie. Byl to dobrej měsíc, ale doufám, že příští bude lepší. Určitě bude lepší! Proč? Protože 20. června 2014 úspěšně (doufejme) dokončuji povinnou školní docházku. Jenom doufám, že nebudu brečet :D


Adiós mi amigos
Viv.

Olivový olej - kosmetický zázrak!

13. května 2014 v 17:54 | Vivienne
Snad každá chce mít hydratovanou pleť, hebké ruce, silné a leské vlasy. Jenomže, když všechny kosmetické produkty, které k tomu potřebujeme, nás stojí majland. Avšak, nemusíme naše peníze utrácet protože je tu olivový olej!



Olivový olej se získává lisováním z oliv. Nemusí se používat jenom v jídle, ale ve farmacii nebo také v kosmetice. Kvalitně zpracovaný olej obsahuje přes 70 procent nenasycených mastných kyselin, které mají velký vliv na vznik kardiovaskulárních chorob (onemocnění srdce a cév) a snižují možnost infarktu. Olivový olej zvyšuje celkovou vitalitu organismu, obsahuje prospěšné vitaminy, jako je A, D a E, nebo například lecitin a draslík a najdete v něm vysoký obsah antioxidantů.


pro silné a leské vlasy
Pro tuto vlasovou masku budete potřebovat jenom olivový olej a potravinářskou folii (nebo igelitku :D) a ručník. Stačí aby jste si na suché vlasy nastříkali olej nejlepé když je trochu ohřátý protože lépe působí stačí když ho dáte na chvilku do mikrovlnky. Pokud vás trapí roztřepené konečky, můžete přidat jeden žloutek. Aby byl zábal v teple a nestékal, zabalte vlasy do folie a potom ručníku(ručník není povinný ale je to lepší). Nechte působit co nejdéle (minimálně hodinu), takže si pro masku vyhradtě hodně času. Poté si vlasy důkladně umejte šampónem (nejlépe 2x) a kondicionérem.

pro hebké ruce
Stačí olivový olej nalít do misky, mírně zahřát a poté do něj ponořit roce po dobu deseti minut. Po této lázni se můžete těšit svých krásných hebkých rukou.

DIY odličovač
Tento odličovač funguje na odlíčení jak klasických, tak i voděodolných líčidel. K přípravě odličovače vám stačí rozprašovač, obyčejná voda a olivový olej. Do nádoby nalejte vodu, a k ní o něco méně oleje. A máte hotovo! Před odličováním nezapoměňte lahvičkou pořadně zašejkovat. Pak stačí dát už jen vodu s olejem na vatový tamponek a odlíčit!


Všechny tipy jsem vyzkoušela a musím uznat že jsou skvělý! Rozhodně vám doporučuji si párkrát za měsíc udělat "olivový den". :)

Příjmačky etc.

24. dubna 2014 v 16:35 | Vivienne
22. 4. 2014
Příjmačky! Příjmačky! Příjmačky! Moje ráno začalo (nechtěně) v 4:00, sprchou. Původní plán byl v 5:05. Hodila jsem do sebe snídani, ani jsem nemrkla a už jsem seděla v Českých budějovicích na Střední škole obchodní. Čekali jsme na učitele, který bude příjmačky vést. Nejdřív přišla paní ředitelka, která mimochodem mluví jak na héliu a popřála nám hodně štěstí. A pak přišel učitel rozdal příjmačky, a psali jsme! Abych byla upřímná byly šíleně lehký! I přes to že byly z češtiny.

Za odměnu, jsem si koupila malinové bubbletea (to červené) a přivezla kamarádkám. S mamkou jsme objevily naprosto úžasnej obchod! Našla jsem tam sluneční brýle, který hledám asi už půl roku! A byly za 30 Kč, to znamená minimálně o 200 korun levnější než H&M. Mezitím jsem stihla nechat bubbletea na autě, a tak jsem si koupila další malinovo-borůvkový na další den. Pak jsme navštívili SCONTO, já neodolala a vzala si balónek.

23.4.2014
Bože! Bože! Bože můj! Dneska to bude o dost horší, dneska jdu na školu na kterou prostě musím! O jakou jde? O Střední průmyslovou školu ve Strakonicích. Obor? Obalová technika. Dorazili jsme o půl hodinu dříve, takže jsem si skočila koupit žvejky a poznat okolí školy. Pak přijela Bára, tak jsme se rozhodli že půjdeme dovnitř. Měli jsme asi rodinu čas, tak jsme chodili po škole a stresovali se. Pak nadešel čas. Test byl těžší než včera, ale stále byl docela jednoduchej. Až na kresbu, nakreslila jsem nějaký mutanty, a šla domů jako poslední. I přes krásné počasí jsem zůstala doma, abych věděla výsledky.

A je to tady, výsledky .. JSEM PŘIJATÁ NA OBALOVOU TEHNIKU DO STRAKONIC!

Do nekonečna a ještě dáááál .....

9. března 2014 v 22:11 | Vivienne

Tak konečně mám školní trička! Čekali jsme na ně 6 měsíců, ale to čekání za to stálo.


Až na to že se naše ředitelka se jmenuje Eva Vanžurová. :D

Bubble tea - Písek

24. února 2014 v 17:06 | Vivienne

HNUS! HNUS! HNUS!

Konečně jsem se rozhodla ochutnat ten slavný velevážený Písecký bubbletea. Vzhledem k tomu že bubbletea tu stojí 60 korun, věřila jsem, že bude kvalitní a dobrý. Mýlila jsem se. A hodně.

zdroj: Street view
Bubbletea jsem zakoupila v rychlém občerstvení na Fügnerově náměstí 2428/1. Paní byla sice milá, ale hrozně dlouho jí to trvalo. Když mi zapoměla říct že nemají kuličky s příchutí zeleného čaje se slovy " .. to víte ta kuřácká abstinence, potřebuju si zapálit," trošku jsem se zděsila. Dále jsem čekala asi 5 minut na čas.

Když mi konečně dala můj ostružinový nápoj s citronovými kuličkami a jablečným želé, zděsila jsem se ještě víc. Nevypadal nejlíp, spíš otřesně, měl zeleno-hnědo-žlutou barvu.
A pak jsem konečně okusila jeho chuť, ze začátku mi tam přišlo něco divného, ale dalo se to. Až když jsem přišla domů, všimla jsem si malých divných teček, myslela jsem že to je čaj. Ale pak mi docvaklo co je divného na tom čaji! Chutná jako vajgl.
Želé nebylo tak žvejkavé, jak jsem čekala, ale ušlo. Takže nejlepší na čaji byly kuličky. Sice trošku menší, ale za to dobré.
Pochopila bych kdyby stál 20 korun, ale za 60?! NIKDY VÍCE.


Dej mi víc své lásky <33

22. února 2014 v 22:43 | Vivienne & Christine

Už zase oxiduju v Praze u Chris, která mí pořád zpívá do ouška že chce víc mé lásky. A tak mi nezbývá nic jiného, než jí dopřát víc mé lásky.


Samozřejmě mě Chris vtáhla do Topshopu, kde jsme našli tyhle boží buřinky! :3


Chris má ráda ramínko, já ale radši její iPhone 5S. :3


Noblesa tomu určitě nechyběla. :D

Snapchat vždy a všude, ideální je být na zastávce a sedět na Vivien.


Vykoupily jsme "skoro celej" Candy store. :DD

Více fotek na našich instagramech --> kristynkaprdelka & the_vivienne
Chris & Viv

DIY: potisk tašky

25. října 2013 v 6:50 | Vivienne
Ahoj! :3
Mám pro vás další DIY návod. Co tentokrát? Potisk na tašku. Poslední dobou je vidím všude a hrozně se mi zalíbily.
Co budete potřebovat? Plátěnou tašku, fix na textil, a alespoň trochu šikovné ruce.
Jak na to? Koupíte (ušijete) obyčejnou plátěnou tašku. Já jsem jí teda koupila, ale mám v plánu si jich i pár ušít. Potom si tašku podložíte něčím tvrdým (třeba ELLE :D), a začnete čtvtat to, co chcete mít na tašce. Já si vybrala nápis "my other bag is Chanel". No a pak? Začnete obtahovat písmena fixou na textil. Popřípadě je i vybravíte. A TADÁ!
Narvete tam všechno (ještě je tam ELLE, ale to není vidět)! :D
Co na ní říkate? Líbí se vám?

Jak se stát modelkou :D

21. října 2013 v 21:56 | Vivienne
Čau lidi! :3
Asi před měsícem jsem našla na facebooku nabídku na modeling. Tak jsem si říkala proč to nezkusit? Když mě nevezmou, tak to vadit nebude. Asi 2 týdny se mi neozvali, tak jsem si říkala že asi vybrali někoho jiného. Ale! Ozvali se! Prý že je to na 99% jisté.

Ve čtvrtek 17. 10 jsem přijela do Prahy, a rovnou jela do kadeřnického salónu. Tam jsem čekala asi s dalšíma 15 holkama, až nám odpoví na otázku "Kdy půjdeme na pódium?". Se mnou to vypadalo dost bledě, ale nakonec si mě vybral Marcel Šťastka - vítěz kadeřnické soutěže Ostříhano.

Pak jsme zase strašně dlouho čekaly, a mezitím za mnou přijela Chris, přes celou Prahu s bubble tea!

S Chris :3

V pátek jsme se sešli před Výstavištěm v Holešovicích, a šli dovnitř. Pak jsme zase strašně dlouho čekali. No a poté začala jedna velká párty. Nastalo líčení, vybíraní šatů, kulmování, a tak dále. Asi ve 14:30 nadešel můj čas. Šla jsem na pódium a nechala se česat od Marcela. Dále focení, pozdravení Chris, rychlé proběhnutí po velethu a ukradnutí všech vzorečků zadarmo. 3:D

Marcel: "Tak si stoupni.."
Já: stoupla jsem si
Marcel: "Anebo si sedni .."
Já: sedla jsem si
Marcel: "Stoupni si .."
Já: "Děláš si ze mě srandu?!" :DDD

Uprostřed Skrblík vyplňujcí e-mail. :3 :D

Sobota. Z toho dne jsem byla trošku zoufalá, nejdřív jsem měla jít na hlavní pódium a nechat si udělat od Marcela účes, ale nepřišla modelka, a tak mne převelili na stříhaní. Byla jsem z toho zoufalá. A dost. Nakonec jsem se s tím smířila, a dokonce jsem velmi spokojená.

S Marcelem byla strašná sranda. Říkám vám, běhat po celém výstavišti na podpatcích, a hledat kde se umývají modelky, fakt není sranda! Nakonec jsme to nenašli, tak mi vlhčil vlasy rozprašovačem, a ty se mi stašně cuchaly, takže mi je pak asi 5 minut před stříháním ještě sušil.

Marcel: "Umívej se! Hlavně se usmívej!"
Já: "A co když zakopnu?!"
Marcel: " Tak se usmívej!"
Pak nadešlo stříhaní. Všichni na mě kouleli oči, ani se jim nedivím protože mi ustříhl asi 20 cm vlasů.


Moderátor: ze srandy "Tak máš na to 3 minuty .."
Marcel: "To stihnu v pohodě!"
Jó, až na to že jsme byli na pódiu nejdéle .. :D



Se sestřihem jsem maximálně spokojená. Ano, budou mi chybět účesy .. Ale tohle za to stálo! :3

 
 

Reklama