Květen 2014

Moje malá přání - 6.část

29. května 2014 v 22:07 | Christine |  Povídky - Moje malé přání
Pomalu jsem se začala probouzet. A začínala vzpomínat, co se vlastně stalo... potom, co mě někdo srazil na zem, jsem se bouchla do hlavy a dál mám černo. Ještě teď mi bolestivě tepe v hlavě. Rozhlédla jsem se okolo sebe a překvapeně jsem si uvědomila, že jsem ve školní tělocvičně. Chtěla jsem se zvednout, ale zamotala se mi hlava, tak jsem si zase radši sedla.
Najednou jsem za sebou uslyšela kroky. Polekaně jsem se otočila a spatřila Denise - kluka od nás ze školy, co o mě měl už dlouhou dobu zájem a já ho neúnavně odmítala. Kdo by ho taky chtěl? Byl při těle, všude akné, umaštěný vlasy, prostě žádnej kluk snů. Za ním šel kluk, kterého jsem neznala.
"Tak tady mám svojí kurvičku." zahlaholil Denis. "Ty jsi psychopat! Co si myslíš že děláš?! Já odcházím." řekla jsem rozhodně a pomalu se zvedla, s radostí jsem zjistila, že už se mi nemotá hlava a můžu docela v pohodě chodit. Denis mě nechal ujít pár kroků a potom po mě skočil a pevně mě chytil, abych se mu nemohla vytrhnout. "Dělej, pomoz mi ji přivázat k těm žebřinám." Houkl na svého parťáka. "Co to děláte? Puste mě! Vy prasata, ihned mě pusťte!" Kopala jsem, křičela a byla fakt naštvaná. V takový situaci, bych asi měla být rozrušená, měla bych se bát ale já jsem byla jen rozzuřená! Rozzuřená tak, že kdybych nebyla přivázaná, tak ho už zadupu do země, až by z něj zbyl jen mastnej flek. Rozzuřilo mě, že nade mnou má moc, takovej nechutnej mašták jako Denis. A já s tím nemůžu nic dělat!
"Tak co s tebou uděláme, ty moje princezno?" řekl a obdařil mě svým nechutným úsměvem.
"Začneme tím, že mě rozvážeš a já tě nakopu do těch tvých malých koulí." jo doopravdy jsem byla nasraná, já vám to říkala!
"Ale noták, chovej se slušně! Jinak tě budu muset potrestat."
"Copak máš tu vařečku, a naplácáš mi?" řekla jsem a pohrdavě jsem si ho měřila
"Ne, mám s tebou lepší plány, víš už dlouho tě chci, no a když jsi mi nedala šanci tak jsem to musel udělat takhle." pokorně vysvětloval a omluvně krčil rameny. Ten hajzl dělá, jak kdybych za to mohla já!
"Chcípni." měla jsem chuť si odplyvnout.
"No myslím, že už jsme toho napovídali dost. Teď se vrhnem na to hlavní. Loupl po mě očima, až mě zamrazilo a začala jsem tušit k čemu dojde. Nemýlila jsem se. Přišel ke mně tak blízko že jsem cítila jeho odpornej dech na lícních kostech. Začal mi rozepínat košili. A já si odplivla. Bylo mi na zvracení.

Doufám že se vám díl líbil! Napište do komentářů, a krásný večer mašťáci!

Češi a dress code

27. května 2014 v 16:59 | Christine |  Ch. Deník
Po delší době jsem vyrazila s mamkou do divadla, dala jsem si na sebe šaty, lodičky, vzala psaníčko, přehodila přes sebe baloňák a šla, zavěšená do mamky, která měla sukni a také lodičky. Dorazily jsem do divadla a já se trochu nejistě rozhlédla jestli jsme opravdu v divadle, a né náhodou na horské chatě v Jeseníkách. Lidi tam postávali v džínech, a pohorkách (v lepším případě v teniskách) chlapy propocený trička, proč by si přece brali košile? A ženy se nemohly ani trochu upravit a samozřejmě všichni sportovní bundy. A všichni tihle sportovci, co byli vybavení, jak kdyby chtěli zdolávat hory se na nás podívali jako : Nojó naparáděný slečinky se nám jdou předvést. Měla jsem chuť je všechny obejít a zeptat se, jestli náhodou nejsou na špatném místě, že tohle je divadlo, a že do divadla se většinou chodí slušně oblečený. Po nikom nechci, aby se tři hodiny před zrcadlem maloval, dělal složité účesy ale to všechny tak zabije se obléknout slušně?

Na pohřeb se chodí v černém, pro všechny je to samozřejmost. Jakto, že pro všechny není samozřejmost jít do divadla oblečen jako slušný člověk? A že v tom je rozdíl? Ne, to není.
Jednou jsme šly do banky, protože si mamka chtěla zařídit nový bankovní účet a sedělam tam bankéř s tričkem AC/DC, mám AC/DC ráda, fakt že jo, s tátou je rádi posloucháme, ale jak můžu řešit s bankéřem svoje peníze ,když nemá ani košili natož kravatu?

Možná jsem staromodní, ale panebože, vždyť je to jako se stolováním, když jsem v restauraci natož v ňáké drahé, tak tam nejím rukou(jestliže to není pokrm u kterého to je dovoleno) nemlaskám, nekrkám, nesrkám. A přesně takhle to je i s oblečením. Doma si noste třeba triko s našim prezidentem, fakt mi to je jedno, ale necpěte mi ho do ksichtu, když chci řešit svůj bankovní účet, nehodí se to.

Jenže bohužel nedodržovat dress code, je u nás už tak normální, že nemáme potřebu se omlouvat nebo hledat výmluvy. Už je to tak běžné a dělá to tolik lidí, že pomalu zapomínáme, že porušujeme pravidlo. Ale snažte se někomu říct, že je nevhodně oblečen a vysměje se vám do obličeje.
Co se týče dress codu měli by jsme si vzít příklad ze starých lídí, moje babička byla od malička vychovávaná k tomu, že je dívka a že když někam jdou tak bude vypadat slušivě, natož ještě v neděli! Vždyť ve starších knížkách je napsáno že měli nedělní oblečení, které si nemohli zašpinit! To je takový problém mít v dnešní době jedno "nedělní" oblečení? Ale no tak, jedno vás nezabije, jenom jedno! Prosím.

Když potkám v Praze ňákého starého pána tak má košili, kravatu nebo motýlka celkově je slušně oblečený a nesmrdí. A jde na návštěvu k prezidentovi? Ne jde si jen koupit noviny a kávu. Samozřejmě že potkám i staré dědky, co jsou pomalu jen v trenkách a smrdí tak, že jdu na druhej konec autobusu, ale není jich tolik.

Co si o tomhle tématu myslíte vy?

Moje malá přání - 5.část

25. května 2014 v 20:55 | Vivienne |  Povídky - Moje malé přání
Další den ve škole jsem přemýšlela nad tím vším, co se stalo. Hlavně nad větou "Pamatuješ si jak jsem ti říkal ať nespíš s chůvama .. Zajímalo by mě s kolika chůvama spal. Ale hlavně doufám, že se mu nic nestane. Sice Anakondu (pozn. autorky - původně to byl Aaron, ale Chris se to nelíbilo, proto se jmenuje takto)neznám, ale včera byl hodně naštvanej.

U oběda jsem opět seděla sama, a opět přišel Thomas.
"Tak co jak ti chutná rizoto?" zeptal se.
"Tohle a rizoto? Pff. Rizoto je úplně něco jiného, rozhodně né tonhle blivajz s mrkví, hráškem a kuřecím."
"A dá se to jíst?"
"Co myslíš?" nabrala jsem sousto a nechala ho líně spadnout zpátky na talíř.
"Hmm, jako vždy humus. Ale když je hlad, sníst se to dá." řekl a pohledem odborníka ohodnotil jídlo.
"Jo, přesně tak. Tak co? Jak to pokračovalo?" zeptala jsem se zvědavě.
"No, s Anakondou jsme se dohodli, že to Sashe neřeknem, ale budu mít zaracha, bez kapesného a ještě ke všemu musím hlídat svojí sestru." řekl tak lítostivým hlasem, jak kdyby mu vymřela půlka rodiny.
"Tak to jsi nedopadl tak špatně."
"Nedopadl tak špatně?! Jsem bez peněz a musím hlídat malé děcko!" Herec. Fakt hroznej herec, poulí na mě očka, jak kdyby mu vymřela druhá polovina rodiny.
"No ty můj chudáčku." ironicky jsem se na něj ušklíbla a poslala mu vzdušnej polibek, abych ho trochu vyprovokovala.
"Moc neprovokuj, jinak nebude žádný pokračování."
"A kdo říkál, že stojím o pokračování." pohrdavě jsem ohrnula ret a ostentativně jsem dávala najevo, že o něj nemám žádný zájem, natož o ňáký pokračování , ale asi nejsem dobrá herečka. Protože se na mě zářivě usmál, naklonil se přes stůl a políbil mě. Ale asi nám to nebylo přáno, protože zazvonilo.
"Máš ještě dvě hodiny že? Tak potom tě vyzvednu." mrknul na mě a než jsem se zmohla na slovo, tak elegantně odplul.

Konečně skončila osmá hodina, ve skříňkách jsem si nazulala lodičky, které jsem měla schované ve skříňce na situace jako tahle.
Vyšla jsem ven, byla zima, dny byly krátké, takže už bylo šero, rozhlédla jsem se, ale nikde jsem ho neviděla.
"Ale, ale tady je naše malá husička." otočila jsem se za tím nenávistným hlasem, ale nikoho jsem neviděla.
"No né, to je ale krasavice, a má i podpatky, přesně můj typ." Ten druhý hlas mi byl povědomý ale nikam jsem ho nemohla zařadit.
Měla jsem strach, hroznej strach. Naštěstí mi mozek fungoval ještě natolik, že jsem se rozběhla, ale uběhla jsem jen pár kroků, když mě najednou něco chytlo a srazilo k zemi.
Doufám že se vám povídka líbíla, dejte vědět dole v komentářích:)

Jak jsem dopadla u kadeřnice

23. května 2014 v 19:43 | Christine |  Ch. Deník
Už dlouho jsem přemýšlela jak bych vypadala s takovým delším mikádem(tak jak to má teď Kylie Jenner). A když jsem se konečně odhodlala si ho udělat, tak jsem přemluvila kámošku(Majdu), která si chtěla udělat kratší mikádo přesně jak to má Karlie Kloss.Tak jsme šli do kadeřnictví Fellini, kousek od Václaváku, je to docela prestižní kadeřnictví a Majda tam chodí už dlouho. Každá jsme měla obrázek, jak jsme to chtěly, a protože ty kadeřnice jsou hlavně stylistky, tak nám to hned začaly vymlouvat, že to nebude hezký a že to bude fádní, mě přesvědčila, abych si to nechala trochu delší, protože jak to mám sestříhaný, tak by mi to nemuselo slušet, nakonec jsem ráda že jsme jí poslechla, jsem spokojená! S kadeřnicí se hrozně libově kecalo, dala mi ňáký rady ohledně péče o vlasy a nanesla mi masku(290kč) která mi fakt pomohla, mám heboučký vlásky!:) No a Majdu nakonec přemluvila uplně na něco jinýho, takže Majda moc spokojená není ale jak jsme se potom dozvěděly, tak jí to zařídíla mamá, prostě tý kadeřnici řekla, že aby to Majdě jen zastříhla a neudělala to co Majda chce. Trochu smutný:( Ale Majda si to střihne sama doma. No jinak já jsem hodně spokojená a dala jsem za to 900korun a to jsem měla 10% slevu ale určitě nelituju protože ta kadeřnice si s tím fakt vyhrála!
A tady je výsledek:

BTW. Jak se vám to líbí?
XOXO

Vegetariánství

23. května 2014 v 11:42 | Vivienne |  V. Co se jinam nevešlo
Není to tak dávno, co jsem byla s rodiči na farmařských trzích ve Strakonicích. Všude pípala kuřata, mečely kozy a prodejci na nás křičeli ze všech stran, že jen ty jejich rostliny jsou nejlepší. Rozhlížela jsem se okolo a viděla lidi, kteří měli až 10 slepic v jednom malém pytli. Zamyslela jsem se, jaké by to bylo lidem? Jaké by jim bylo, kdyby se mačkali v jedné malé místnosti s 9 dalšími lidmi a šlapali si navzájem na hlavu? A najednou jsem začala rozumět vegetariánům, proč vůbec odmítají pozřít maso nebo želatinu, sádlo a další potraviny.

Popřemýšlejme o tom, co k tomu vegetariány vede? Například kvůli kultuře. Když člověk žije od malička v rodině (zemi, církvi ..), kde se maso nejí. Nebo třeba kvůli zdravotním problémům, ekonomickým podmínkám, nebo také díky faktu, že vegetariánství je módní. Řekla bych, že hlavní důvod je soucit nad zvířaty. Vždyť, předci jenom. Když vidíme malý kůzle, nepřemýšlíme nad tím, že si jej zítra dáme k večeři. Ale pohlížíme na něj jako na roztomilé zvíře, které k jídlu není.

Vegetariáni si zaslouží náš obdiv, i když tomu tak v Česku není. Jediná bezmasá jídla které v restraracích nalezneme jsou smažený sýr a smažené žampiony. Je to škoda, protože vegetariánská strava je pestrá, zdravá a chutná. Vegetariáni šetří zvířata, a tak nepodporují jejich vykořisťování. Ale i vegetariánství má svoje zápory, třeba při špatně vyváženém jídelníčku může být ohržen vegetariánův život. A na to musíme pomyslet, pokud se rozhodneme být vegetariánem.

Jsme vyspělý lidé, tak proč stále nesmyslně vyvražďujeme zvířata? Když můžeme jejich prospěšné bílkoviny nálézt i v jiných potavinách? Úplně nejhorší jsou exotická masa - například klokan. Když budeme takhle pokračovat zachvilku vyvraždíme tyto druhy. A pak přejdeme na jiné maso, kočičí a psí. A to opravdu chceme jíst svoje miláčky?

Hudba, co mě baví

22. května 2014 v 21:52 | Christine |  Ch. Deník
Chtěla bych se s váma podělit o hudbu, co mě poslední dobu nejvíc baví. Jako nejsou to žádný novinky, co by vyšly včera ale tak někoho třeba obohatím:D

Nejvíc teď poslochám vypsanou fiXu, hodně poslouchám český a slovenský kapela a vypsaná je jedna z mých nejoblíbenějšich. A to nový album mě absolutně nadchlo! Většinou od nich mám ráda spíš ty starší alba ale Krásný smutný den sem jim maximálně povedl! Na nový desce se mi líbí její syrovějši zvuk, taky že si tam zahrály nástroje jako -pozoun, xylofon který dali písničkám skvělej a hlavně zajímavej podtón. Nebudu se tu o desce moc vypisovat, protože už jí rozebíralo tolik lidí, že není nic co bych chtěla napsat a co nebylo napsáno desíti jinými lidmi. Snad jen to že deska vyšla v pravý čas, v čas kdy jsem měla sama svoje krásný smutný dny takže se to skvěle hodilo do mého rozpoložení.
A nejoblíbenější písnička z alba je určitě Šůrka mikrofón. Tu musíte slyšet! Potom - Karma je Mike Tyson a Gigi.Ale určitě si jí poslechněte celou, stojí to za to! Celkově vypsaná fiXa stojí za to aby jste to sní zkusily;)

Dál se mi taky hodně zalíbílo nový album Bena Cristovaa.
Docela mě to překvapilo, ale je fakt dobrý! Na albu jsou starší písničky jako Bomby, Úžasná ale i uplně nový.
Nejvíc jsem si oblíbila Molly, Sweet chilli (ikdyž odhrhovačka to je:D) a potom i Instagram a Postel ale ty jsou na mě někdy trochu pomalý.

A nakonec ještě jednu - Vienna dostala jsem se k ní náhodou ve škole na angličtině, když nám jí pustila a měli jsme napsat text(naprosto jsem pohořela) ale písnička skvělá.

Jinak teď hodně poslouchám Wohnouty, Horkýže slíže, UDG, Tři sestry celkově český a slovenský kapely ale to už nejsou žádný novinky to už je takovej můj stálej playlist.

BTW.Určitě mi dejte vědět co se poslední dobou líbí vám. A taky jestli se vám něco líbilo z mého výběru.
BTW. A užívejte zítra školu, u nás jsou volby takže pohoda. ANO, tohle je výsměch.
Ale stejně XOXO

Moje malá přání - 4.část

22. května 2014 v 19:34 | Vivienne |  Povídky - Moje malé přání
Je tu dálší díl, je trošku erotický :DD takže kdyby to někoho pobuřovala nebo něco jiného ať to nečte, jinak psala jsem to tak, aby si to mohly přečíst i mladší takže nezabíhám do detailů, není to žádný pokračování Padesáti odstínu šedi, nebojte:D Doufám že se vám to bude líbit!

Byl tu další večer, kdy jsem měla hlídat malou Elizabeth. Doufala jsem, že ho nepotkám, ovšem moje přání se nevyplnilo. Šla jsem zkontrolovat Elizabeth, ale z vedlejšího pokoje byla slyset znělka American horror story, aniž bych o tom přemýšlela, vtrhla jsem tam, zůstala jsem stát uprostřed pokoje a s otevřenou pusou koukala na Toma, který byl rozvalený na posteli jen v boxerkach a na Macu koukal na American horror story.

"Ježíš promiň, já, já.. mě to ňák nedošlo že bys tu mohl být." panebože! On má boxerky od Calvina Claina. To je úplně božský!
"Asi jsem si měl na dveře napsat pokoj Thomase - zvědavým chůvám vstup zakázán." Sarkasmus z něj úplně sršel.
"Promiň, já jen slyšela znělku American horror story a nedošlo mi, že by tu někdo mohl být."
"Tak když tě American horror story, tak okouzlí, žes sem tak vtrhla, tak se pojď koukat."

Jeho změny nálad od sarkastické až po milé jsem nestíhala pořádně pobírat, ale rychle jsem se svalila k němu než si to rozmyslí. Vůbec jsem se nemohla soustředit na to co se v seriálu děje, jen jsem si užívala jeho přítomnost a to že se dotýkáme, protože neměl dostatečně širokou postel, na to aby jsem na sobě nebyli namáčklý, ale nevadilo to ani jednomu.

Když najednou... Doopravdy se ke mě pravě přitisknul ješte víc? Lehce zmatená se na něj podívám ale když uvidím jeho kouzelný úsměv, spadne ze mě nervozita a uvolněně mu úsměv opětuju, pomalu k němu přítisknu rty, nejdřív zdrženlivě a když oba pochopíme, že ten druhý proti tomu nic nemá uvolníme se. Tom z nás rychle ošoupne notebook a zalehne mě přitom nepřestaváme v líbání a Tom mi pomalu zajíždí pod triko a podprsenku. Jsem zvědavá tak mu zajedu pod triko a s radostí zjišťuji že má vymakané tělo, Tom mi začne zajížděl pod kalhoty a s mojí pomocí je mám rychle dole, začne mi zajíždet pod kalhotky a pomalu mne začne laskat. Je to úžasné, zajíždím mu pod boxerky a mezi našiimi vzdychy přeslechneme dupot na schodech.

Až když na nás začne rvát Anakonda (pozn. autorky - původně to byl Aaron, ale Chris se to nelíbilo, proto se jmenuje takto) tak se od sebe odtrhneme a rychle se příkryjeme "Co to má znamenat? Ty Thomasi, máš být v pokoji a týhle holky si vůbec nemáš všímat. Pamatuješ si, jak jsem ti říkal, ať nespis s chůvama, co z toho jsi nepochopil? A ty holčičko, se už nevracej, a můžeš být ráda že vás nenachytala moje žena, nebo ještě hůř Eliz!"

Děkujeme!

22. května 2014 v 19:22 | Vivienne |  V. Co se jinam nevešlo
Děkujeme Vám strašně moc! Náš blog byl zvolen blogem dne! Máme strašnou radost!


No to zjištění, bylo neuvěřitelný. Normální chat s Chris a pak .. "Cos provedla s blogem? Náš blog navštívilo 97 lidí!!!! A online jich je 11!!! Koho jsi podplatila? Ty krávo, koho jsi podplatila?" "Nikoho, tyjo, to je hustý! Jakoto?" "MY JSME BLOG DNE ZA ČTVRTEK!" Chris začala bouchat do stolu a psala mi nesrozumitelný zprávy jako: to kurva bnebí nozžnáqfvqufů bvgfhgrehgRGFKJWEHIU a já brečela radostí. DĚKUJEME MOCKRÁT! Tohle je pro nás velká motivace, takže vás čeká mnohem více článků! :)


Olivový olej - kosmetický zázrak!

13. května 2014 v 17:54 | Vivienne |  V. Deník
Snad každá chce mít hydratovanou pleť, hebké ruce, silné a leské vlasy. Jenomže, když všechny kosmetické produkty, které k tomu potřebujeme, nás stojí majland. Avšak, nemusíme naše peníze utrácet protože je tu olivový olej!



Olivový olej se získává lisováním z oliv. Nemusí se používat jenom v jídle, ale ve farmacii nebo také v kosmetice. Kvalitně zpracovaný olej obsahuje přes 70 procent nenasycených mastných kyselin, které mají velký vliv na vznik kardiovaskulárních chorob (onemocnění srdce a cév) a snižují možnost infarktu. Olivový olej zvyšuje celkovou vitalitu organismu, obsahuje prospěšné vitaminy, jako je A, D a E, nebo například lecitin a draslík a najdete v něm vysoký obsah antioxidantů.


pro silné a leské vlasy
Pro tuto vlasovou masku budete potřebovat jenom olivový olej a potravinářskou folii (nebo igelitku :D) a ručník. Stačí aby jste si na suché vlasy nastříkali olej nejlepé když je trochu ohřátý protože lépe působí stačí když ho dáte na chvilku do mikrovlnky. Pokud vás trapí roztřepené konečky, můžete přidat jeden žloutek. Aby byl zábal v teple a nestékal, zabalte vlasy do folie a potom ručníku(ručník není povinný ale je to lepší). Nechte působit co nejdéle (minimálně hodinu), takže si pro masku vyhradtě hodně času. Poté si vlasy důkladně umejte šampónem (nejlépe 2x) a kondicionérem.

pro hebké ruce
Stačí olivový olej nalít do misky, mírně zahřát a poté do něj ponořit roce po dobu deseti minut. Po této lázni se můžete těšit svých krásných hebkých rukou.

DIY odličovač
Tento odličovač funguje na odlíčení jak klasických, tak i voděodolných líčidel. K přípravě odličovače vám stačí rozprašovač, obyčejná voda a olivový olej. Do nádoby nalejte vodu, a k ní o něco méně oleje. A máte hotovo! Před odličováním nezapoměňte lahvičkou pořadně zašejkovat. Pak stačí dát už jen vodu s olejem na vatový tamponek a odlíčit!


Všechny tipy jsem vyzkoušela a musím uznat že jsou skvělý! Rozhodně vám doporučuji si párkrát za měsíc udělat "olivový den". :)

Moje malá přání - 3.část

6. května 2014 v 16:45 | Vivienne |  Povídky - Moje malé přání
Stála jsem v kuchyni a koukala do tmy. Bála jsem se rozsvítit. Nakonec mě přemohla zvědavost. Světlo se rozlehlo po celé místnosti. V tu chvíli jsem ho uviděla byl to Thomas - ten kluk kterého miluju. Oba jsme na sebe nevěřícně koukali a ve stejnou chvili jsme na sebe křikli "Co tady děláš?!"
"Začni, Tome."
"Noo. Já tady bydlím. Spíš by mě zajímalo co tady děláš ty? Vkradla ses sem? Špehuješ mě? Jdeš mi ukrást to tričko?"
"No to víš že jo. Běžně když kradu se nejdřív koukám televizi. Já tady hlídám malou Elizabeth."
"Cože? A proč mi rodiče o ničem neřekli? Bych jí pohlídal."
"Asi ne, když si najali mě." jízlivě.
Thomas se se urazil, otočil se na podpatku a tu noc jsem ho už neviděla.

Další den jsem seděla sama u oběda, moje kamarádka onemocnila a nikdo jiný se mnou u oběda sedět nechce. Začala jsem si porcovat svoje kuře na paprice, když vtom jsem uslyšela jeho hlas. Seděl předemnou.
"A co takhle nějakou omluvu za ten včerejšek, děvenko?" promluvil.
"Já jsem si k tobě ale nepřisedla .."
"Hm. To jsem slyšet nechtěl. Nevadí. Jak chutná to kuře?"
"Hnus, co bys čekal v naší školní jídelně alá Faktor strachu? Někdy těm soutěžícím zavidím co tam mají k jídlo."
"Tak ty jíš brouky jo?" posmíval se mi.
"Co ty víš, co máme dneska k obědu? Třeba to kuře není."
"Tak ti děkuju. Hned na to mám větší chuť."
"Nemáš zač, chlapečku. A vůbec, proč si ke mě sedáš?"
"No víš .. Né, to ti nemůžu říct."
"Povídej."
"Ne, neřeknu ti to. A vůbec né tady.
"Ale noták, konečně naše konverzace začala být zajímavá." a odešla jsem.